CO SE STALO, ŽE UŽ FAKT NEMŮŽU?

Cítíte se zahlceni úkoly a problémy, které musíte vyřešit. A jejich tak mnoho, že nemáte klid. I když se zastavíte tak si vás najdou. Často si to děláte sami. Jste na sebe příliš nároční, možná workoholici, možná detailisté, možná příliš hodní a úkoly na vás deleguje okolí, možná vám dělá dobře, že jste pro své okolí výkonní, nebo chcete mít vše pod kontrolou?

Každopádně často je za vším snažením STRACH. Víte, že je to špatně, ale nemůžete z toho kruhu ven.

Můžete se nechat inspirovat esencialismem, životním postojem, který odděluje to podstatné od nedůležitého. Jinými slovy zrno od plev. Rozhodování je volba a pokud budete přemýšlet o tom, čeho se vzdáte, může se objevit STRACH. Strach ze ztráty budoucích příležitostí. Ten je potřeba překonat.

Představte si lokomotivu, které v každé stanici připojují další vagóny. Jednoho dne jich bude tolik, že už se nerozjede. Důležité je umět vagony odpojovat. Rozumíte? Pokud to dokážete a postupně se zbavíte zbytných úkolů, věcí, návyků ale i vztahů, bude vám odměnou více energie a spokojenosti. Ve finále zjistíte, že ke šťastnému životu potřebujete méně.

Esencialismus přeformulovává přístupy pozitivním způsobem.

Místo "MUSÍM" volím přístup "VYBRAL JSEM SI" (jinými slovy, já jsem ten, kdo určuje, co je důležité).

Místo "VŠECHNO JE TO DŮLEŽITÉ" volím přístup "DŮLEŽITÝCH JE JEN PÁR VĚCÍ" (které jsou ty vaše?).

Místo "MOHU STIHNOUT VŠECHNO" volím přístup "MOHU STIHNOUT COKOLIV, ALE NE VŠECHNO".

Položte si otázku a odpovězte si upřímně: "Co je pro mě opravdu důležité a čeho se mám vzdát"?